FRANCE→SPAIN→TRAJEKT SANTA CRUZ DE TENERIFE

CESTA→KUDY, TRAJEKT, KEMPY→TIPY

Cesta začíná v Praze, kde připravujeme poslední záležitosti. Jisti tím, že vše máme, vyrážíme na dálnici směr Mnichov. Hned před Berounem nás staví Celní správa a platíme pokutu 1500kč za to, že nemáme dálniční známku (smích).

Dobře, tak přeci jenom v tom shonu člověk na něco zapomene. Nevadí, pokuta zaplacena, celník, který má také karavan říká, že by nejraději jel s náma a jede se dál. Obytná dodávka Grand Californie splňuje všechny požadavky pro delší cesty.

Řízení kontroly silničních pruhů mě nenechá usnout, tohle si užívám. Dojedeme do půlky Německa, kde přespíme na parkovišti u dálnice. Místo působí bezpečně a upraveně s čistým wc. Potkáváme první obytňák z Belgie. Ráno docela prší a tak se znovu vrátíme na dálnici a jedeme ke hranicím Francie.

Slyšeli jsme, že dálniční poplatky jsou drahé, tak se rozhodneme to vzít přes malebný venkov. A bylo to správné rozhodnutí. Opravdový francouzský venkov, to je nádhera, naprostá krása. Jediné na co si zkušený kempař musí dát pozor jsou místní radary, aby ve finále nezaplatil na pokutách více, než na dálničních poplatcích. Připravte se na velké množství kruhových objezdů a sníženou rychlost ve vesnicích. Pomocí aplikace park4night hledáme parkování pro karavany a daří se.

Místo je čisté i s lavičkou, košem a s výhledem na okolí.

Vyrážíme dál a další zastávka je u mlýna v malebném venkově u splavu. Jídlo si vaříme při šumu vodopádu a kocháme se krásou zdejší přírody.

K večeru přijíždíme ke hranicím Španělska a zavítáme na první pláž. Je docela zima, ale stále se to zlepšuje. Panorámata při přípravě jídel opravdu stojí za to. Konečně hranice se Španělskem a hned za ní vjíždíme do městečka La Jonquera k benzinové pumpě. Natankujeme plnou a zjistíme, že vypadl systém, že musíme čekat pokud chceme platit kartou. Tyto chvíle nás vůbec netrápí, protože s obytňákem máš vždy vše co potřebuješ, takže kafíčko a odpočinek. Nafta ve Španělsku nás vychází o poznání levněji než v sousední Francii.

První zastávka ve Španělsku u známých v Santa Cristina D'aro na Costa Bravě, kde parkujeme na free parkovišti u Olympia baru s možností načerpat vodu či vylít odpady.

Člověk by asi chtěl, aby na světě bylo jen dobro, ale není to tak. A tak sem tam se musí počítat s tím, že když zrovna zaparkuješ v malé zatoulané uličce městečka Lloret de mar a jdeš se projít, někdo se zkrátka najde, kdo se zkusí do naší dodávky dostat. Tentokrát naštěstí neuspěšně.

Jedeme dál a příští stanice na spaní Playa de Chilches. Dorazíme v noci a vůbec netušíme, jaká nádhera nás čeká po probuzení... Pláž přímo před námi co bys kamenem dohodil, prázdná jen pro nás. Na parkovišti stojí další dvě dodávky s polskou SPZ, ale zatím všichni spí. Rozhodnutí projít se v brzkých hodinách se zdá být jako skvělý nápad.

I přesto, že Valencie je nadohled a je pracovní den, v těchto krajích se nikam nespěchá.

Babičky s pejskama se semtam objeví a pak zase zmizí. Místní farmář se zastaví, aby si načepoval vodu z veřejného pítka a my mezitím rozděláváme deku na pláži a dáváme si snídani...

Čeká nás první větší město.